Výstava – Sexplicit

Jednou za čas je čas na výstavu.
Proč né rovnou vernisáž?
Jen tak nějaká by mě nenadchla.
Ale téma lidské sexuality?
No kdo by odolal… já ne!

Mám pro vás překvapení, vzpomínáte si jak jsem psala o swingers párty. Tak jeden z hlavních lidí, co jí mají na starost, je kurátorem této výstavy – Prokop Bartoníček. Také tady najdeme jeho díla. A kdyby jen jeho. Ale zpět k vernisáži.

Když jsem došla ke Kotvě nedošlo mi, že je běžně již v osm hodin zavřená. Proto mě pán security nechtěl pustit dovnitř. Naštěstí jsem během zmateného pobíhání kolem budovy potkala příjemnou partičku Slováků. Řešili totiž podobný problém, ale naštěstí ode mě jej uměli vyřešit efektivně. Dovnitř jsme se dostali během pěti minut. Stačilo zavolat správným lidem co nám řekli to podstatné. „Musíte jim říct, že jdete na vernisáž.“ Smála jsem se, protože když vás promluvit nenechají, dělá se to těžko. Ale jak jsem již zmínila, dovnitř jsme se dostali.

Chvíli mi trvalo se zorientovat mezi tou hromadou lidí. Vůbec jsem jich tam tolik nečekala. Navíc mě ze všech stran oslepovaly blesky fotoaparátů a to mířily na modely. Nu což, chvíle koukání do zdi mi zrak vrátil. Mezi tím jsem vyslechla úvodních pár slov. Po té už se lidé začali více pohybovat. A i já se vydala vstříc obrazům, kdyby jen jim.

Před tím než vám povím své dojmy z děl. Pár oficiálních slov od Prokopa (Ex Post):
„Málo co je pro nás život tak určující jako lidská sexualita. I tento běžně skrývaný soubor lidských vlastností a jevů definuje silně to, kdo jsme a jak se chováme.
I tak se s ním mnozí neumíme či nemáme možnost vyrovnat.
Výstava Sexplicit nechce šokovat ani soudit. Exponuje snahy různých lidí pracovat s pro ně s více či méně citlivými tématy. Jako intimní výpověď běžných lidí se tak může stát pro ostatní inspirací v hledání odvahy překonávat vlastní bariéry.
Naše moderní společnost si myslí, že je v této otázce tolerantní, že zásadní překážky vlastně nejsou. Mnohdy se ale jedná pouze o určité trendy, nepsanou dohodu o tom, co je a není estetické. Skutečná sexualita jednotlivců je však unikátní a vždy tak alespoň trochu vybočuje z toho, co se obecně označuje za normální. A právě společná výstava jako tato je příležitostí hledat v těchto jedinečných odlišnostech jejich krásu.“

Hned co jsem začala zkoumat obrazy přimotala se ke mě slečna a ptala se mě jaká z kundiček mě zaujala. Popravdě jsem jí odpověděla. I když to byla spíše ta, která mě první upoutala. Né že by mi společnost vadila. Ale nepůsobila upřímně a tak jsem ji chtě nechtě spíše ignorovala. On totiž zajímavější, než lidi, byl třeba obraz vytvořený jen díky papíru a chloupků z ohanbí. Vypadá to vážně pěkně! Různé instalace krásně doplnily i různé modely pobíhající okolo reprezentující prádlo. Moc pěkné provedení i těla.

Výstavu celou s řádným prohlédnutím vám projít potrvá tak půl až hodinu. Doporučuji jít aspoň ve dvou, protože mít si u prohlížení s kým promluvit se zvláště tady hodí. I já nakonec potkala známé (kupodivu ze swingers párty) a tak jsme řešili jak výstavu tak dění okolo. Například vibrátor v podobě bagety nebo sexuální panu s kasičkou na hlavě. Vážně stojí za to, to vidět! I komiksová část výstavy je hodně zajímavá, ukazuje nedokonalosti lidí, řekla bych.

Né každý pohled všech těch lidí snese. Né vše se vám bude líbit. Ale o tom to je.

Pokud vám nestačí mé postřehy, nebo vám přijdou málo. Nabízím dva odkazy, (1/2) kde jsem zmínku o výstavě našla. Ale jelikož jsem na vernisáži viděla dvě kamery a několik fotografů později asi o výstavě bude informací všude dosti. 🙂

Shrnu vám to:
Prostě si do 22.2. 2017 najděte někoho k sobě, aspoň hodinu času a zajděte do Kotvy. Postačí vám lidových 70 korun. A uvidíte malou, ale pěknou výstavu plnou erotiky, která za to stojí!